Nedávno českým webem prosvištěl příspěvek o prokrastinaci studentů. Předpokládám, že ještě více se tato vlastnost projevuje u doktorských studentů (mezi něž patřím). U některých se možná projevuje psaním blogů, u jiných čtením komiksů:
V neposlední řadě je prokrastinace také jedním z témat mého ghanského výzkumu. Některé z otázek, které se snažíme s kolegy zodpovědět, jsou následující: Proč ghanští pěstitelé kakaa odkládají investice do nových technologií? Proč nenakupují více hnojiva, když je to pro ně očividně přínosné? I na těchto a dalších otázkách pracuji…když zrovna neprokrastinuji.
Zdravím Péťo.
Kdyby se odkládání povinností dalo měřit, můžeš zůstat v klidu, v porovnání s ostatním bys na tom byl hodně dobře.
Ghana: Nevím na jakým stupni tam mají zemědělství. Ale říkám si:”,třeba o tom úplně farmáři neví a o čem neví, to pro ně neexistuje.” Až se to dozví, tak tomu nebudou věřit, protože to nikdy nedělali ani sousedi. A efekty pro ně můžou být třeba obtížně měřitelný/rozpoznatelný (vždyť kakao roste i bez hnojiva). Možná by jim to rozhodilo cash flow. A nepůjčí si proto, že si třeba nejsou jistí tím efektem. Možná jim někdo musí ukázat, jak fungují investice a jak můžou vypadat za rok jejich pole, a jak za další rok. Jinak super Labor-intensive odvětví.
Vojta
Zdravím Petře,
vzhledem k tomu, že už se nějaký pátek zabývám fungováním lidské mysli, tak můžu směle určit příčinu prokrastinace i její léčbu.
Na druhou stranu si ovšem kladu jinou otázku: Když všichni vědí, že odkládání věci nezlepšuje, nevytváří nové, nevede k většímu blahobytu a efektivitě práce, tak proč není řešení této otázky věnováno veškeré možné úsilí? Vždyť je nad slunce jasnější, že pracovité, motivované a šťastné obyvatelstvo může zemi jen prospět.
Namísto toho jsme vychováváni vzdělávacím aparátem od základní po vysokou školu, které k prokrastinaci vedou. Zaměstnání je jen pokračování nastoleného standartu.
Napadli mě dvě odpovědi:
1) nikdo to nezná
2) není to v zájmu
Vzhledem k tomu, že veškeré pozadí tohoto procesu je známé i proces jejího odstranění, první odpověď se nezdá příliš pravděpodobná.
V případě druhé odpovědi je potřeba se ptát “co přesně není v zájmu a koho?”
Abych mohl na tuhle otázku odpovědět, tak je potřeba zabrousit do příčin prokrastinace.
Prokrastinace je odkládání činnosti, která byla vyhodnocena logickou činností mozku, jako potřebná, důležitá nebo vhodná. Přesto není vykonána a je místo toho vykonána jiná, často nedůležitá (z pohledu logiky mozku) činnost.
Příčinou prokrastinace je jednoduše odpověď, že člověk je více než jeho logické uvažování. Lze dokonce tvrdit, že člověk je z významně větší míry něco jiného, než logicky uvažující bytost.
Činnosti, které vnímá člověk jako logicky vhodné a zároveň cítí vnitřní radost z jejich plnění, nikdy nejsou odloženy.
Tvrdím, že prokrastinace je důsledek rozporu mezi logickou částí člověka a jeho zbytkem. Lék na prokrastinaci spočívá v sebepoznání každého z nás a odhalení vnitřní motivace každého z nás.
Následuje pak ale zajímavý fenomén, vedlejší účinek takové léčby: Lidé, kteří najdou sami sebe jsou šťastní, dělají to, co je baví a jsou v tom výborní (protože činnost dělají neustále, zlepšují se), mají výborné vztahy a jsou svobodní.
V posledním bodu je problém. Svobodný člověk se dá jen těžko ovládat. Svobodný člověk je nebezpečný pro jakýkoli mocenský aparát. Otrokům se zakazovalo učit se číst, protože by se mohl otrok něco dozvědět a pak by mohl dostat pro majitele nepohodlné myšlenky, například na svobodu.
Navíc, svobodní jedinci, obzvláště ti, kteří dosáhli svojí svobody ještě během svého života, mají tendenci se vracet a pomáhat těm, kteří ještě svobodní nejsou a chtějí být. To pak vytváří ještě větší tlak na vládnoucí třídu.
Domyslíme-li do důsledků, jak by fungovala společnost, kde by svoboda byla na 1. místě, zjistili bychom, že se taková společnost obejde bez jakýchkoli mocenských struktur, vlád, politiků, práva a dokonce peněz.
Proto je pro Moc lepší nastolit takový systém, který odpojí člověka od sebepoznání a dát člověku úkol, kterou po něm Moc chce, aby vykonával. Byť bude jeho efektivita jen 10%, je to pro Moc lepší, protože princip Moci je zachován. Lepší než 100% efektivity a žádná Moc.
Moc samotná plyne ze strachu a ve svém důsledku také z nedostatku sebepoznání.
Takže řešení příčiny problému prokrastinace je ve finále i řešením všech světových problémů.
Dá se shrnout do tří bodů:
1) Poznej sám sebe
2) Dělej co tě naplňuje radostí
3) Pomoz bližním dosáhnout téhož
Pepa
Pingback: Inspirace |
Pingback: Výzkum, výuka a služba | Petr Janský