Archiv rubriky: NERV

Zpráva NERV a další podrobnosti k nahlédnutí a stažení zde. Pozorní čtenáři jistě na fotce níže poznají hlavního architekta zprávy profesora Michala Mejstříka, odhadnou rozsah publikace na tři sta stránek, a uvědomí si, že podobnou pyramidu již někde viděli.

14. dubna se bude na VŠE konat představení zprávy pro veřejnost. I když většina autorů zprávy je spojena s IES FSV UK, tak velkou aulu jako na VŠE bohužel nemáme.

Pokud jste si toho v záplavě krátkodobých senzačních zpráv nevšimli, tak vězte, že dneska byla zahájena prezentace rámce strategie konkurenceschopnosti NERV pod vedením prof. Mejstříka, za přispění dalších členů NERV a také spousty externistů včetně studentů a vyučujících IES FSV UK.

Bližší informace včetně prezentace a úvodní kapitoly jsou zde. Další kapitoly budou prezentovány každé následující pondělí. Začínáme příští týden s institucemi a jak víte i díky pyramidě, ty české nejsou většinou zrovna vzorem zbytku světa, spíše naopak.

(Tuto fotku přikládám samozřejmě kvůli krásné tiskové místnosti na Úřadu vlády, ne kvůli tomu sedícímu trpaslíkovi úplně vlevo.)

Pro čtenáře dnešního Eura hledající pyramidu konkurenceschopnosti: Tady je. A tady ještě jednou méně přesněji:

A co má konkurenceschopnost společného s pyramidou? Dnešní článek v Euru profesora Mejstříka a mé maličkosti to popisuje takto:

Jako jeden z prezentačních a analytických nástrojů navrhujeme pyramidu konkurenceschopnosti. Je to pyramida propojená s daty od Světového ekonomického fóra, kterou jsme vymysleli a zpracovali s kolegy z Institutu ekonomických studií (IES) Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, který se aktivně zapojuje do aktivit NERV nejen přes jeho členy, ale i asistenty.
Nejdůležitější předpoklady konkurenceschopnosti jsou v základních kamenech pyramidy. Inovační faktory, jako například počet vědeckých pracovišť, jsou dlouhodobě podmíněny příznivými stavebními bloky založenými jak na základních faktorech, tak na jejich efektivnosti. Proto je najdeme až ve vrcholu pyramidy. Do určité míry platí toto pravidlo podmíněnosti i v rámci jednotlivých úrovní i pilířů – a také většinou platí, že čím zásadnější ukazatel konkurenceschopnosti, tím blíže je zasazen ke svislé ose v rámci pyramidy.

A jak číst barvy v pyramidě?

Tmavší zabarvení ukazatele představuje horší předpoklad pro konkurenceschopnost ve srovnání se světem. Čím je barva světlejší, tím pro nás lépe.

Pěkné chvilky při prozkoumávání pyramidy přeji nejen čtenářům Eura.

Ale pouze její zjednodušená verze:

Její výrazně detailnější verze je dostupná zde: Pyramida konkurenceschopnosti ČR 2011 dle GCI WEF.

A co to vlastně je? Pyramida konkurenceschopnosti pro Českou republiku za rok 2011vypracovaná studenty Institutu ekonomických studií FSV UK v rámci spolupráce s NERV a založená na výsledcích průzkumu Světového ekonomického fóra a jejich Indexu globální konkurenceschopnosti. Je to názorné schéma – jak jinak chcete popularizovat konkurenceschopnost?

Symboliku pyramidy a její interpretaci vysvětlujeme podrobněji v článku s profesorem Mejstříkem v pondělním Euro. Každopádně čím tmavší, tím hůře si v dané oblasti vedeme ve srovnání s mezinárodní konkurencí. V základech pyramidy jsou instituce a další charakteristiky, které podmiňují další aspekty konkurenceschopnosti. Určitě si všimnete, že ne ve všech těchto základních oblastech dopadáme nejlépe. Nejen k této interpretaci, ale i obecněji indexům a průzkumům založeným na malých vzorcích populace, se ještě později vrátím.

A teď to nejdůležitější – to proč článek pro Euro vlastně vznikl. Chtěl jsem poděkovat na stránkách týdeníku výslovně svým spolupracovníkům, bohužel to neprošlo. Tak mi dovolte alespoň zde poděkovat všem studentům IES FSV UK, kteří se na designu a výrobě pyramidy podíleli: Jana Chvalkovská, Tomáš Jelínek, Richard Janoušek, Kryštof Krotil, Vítězslav Titl, Bruno Baránek.