Monthly Archives: Únor 2011

Jak by daňové změny dopadly na domácnosti a veřejné rozpočty?

Odpověď z dnešního dopoledne po čtyřech měsících práce je zde. Studie myšlenkového centra IDEA přináší kvantitativní vyhodnocení návrhů daňových změn.


Jak ve studii hodnotíme současný vládní návrh reforem? Ten počítá se sjednocením sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) na 20% a se snížením sociálního pojištění placeného zaměstnavatelem o 1.8 procentního bodu a má tyto dlouhodobé dopady:

  • Průměrné domácnosti se reálné příjmy sníží o 1% a tedy 289 Kč za měsíc (což by přibližně znamenalo 127 Kč za měsíc na osobu v průměrné domácnosti).
  • Důchodců se změna DPH nedotkne, protože je povinná valorizace důchodů kompenzuje v plné výši.
    Domácnostem zaměstnanců a podnikatelů klesnou reálné příjmy o přibližně 1.5%, nezaměstnaným o 2.1%. Mezi těmito domácnostmi klesnou reálné příjmy nejchudší pětině o 2.5% a nejbohatší pětině o 1%.
  • Vládou navrhované výjimky, u kterých bude zachována 10% snížená sazba DPH (chléb, ryby atd.), zmírňují dopad zvýšení DPH na průměrnou domácnost pouze o 0.26% (60 Kč měsíčně).
  • Krátkodobé dopady jsou více negativní než dlouhodobé dopady – průměrné domácnosti klesnou reálné příjmy o 2.3%. V dlouhém období působí pozitivně valorizace důchodů a nižší pojistné.
  • Deficit veřejných rozpočtů se sníží o 30 miliard Kč. K jeho snížení přispívá 47 miliardami Kč zvýšení DPH (po započtení povinné valorizace důchodů a zvýšení cen vládních nákupů) a 2 miliardami ostatní efekty včetně úspor na mzdových nákladech veřejného sektoru. Ke zvýšení deficitu přispívá 19 miliardami Kč nižší výběr pojistného.
  • Těchto 30 miliard Kč  převyšuje předpokládané transformační náklady navrhované důchodové reformy o přibližně 12 miliard Kč. Transformační náklady budou způsobené přesunem  části pojistného do penzijních fondů (za předpokladu, že možnosti vyvést 3% příjmů využije 50% lidí, budou  činit 18 miliard Kč).
  • Dojde k přerozdělení peněz v rámci veřejných rozpočtů o přibližně 13 miliard od rozpočtu státního k jiným subjektům veřejného sektoru

Detailní výpočty včetně dalších alternativních návrhů jsou prezentovány ve studii studii, kterou si můžete stáhnout na stránkách IDEA. Vřele doporučuji, i když upřímně řečeno – čtěte studii odpočatí a ne na dobrou noc.

S pomocí médií by naše dopadová studie neměla mít nulový dopad na reálnou hospodářskou politiku. Například ČT 24, ČTKČRo,  Aktuálně.cz již přiložili ruku k dílu a spoluautor studie Libor Dušek bude dnes od 20:10 v pořadu Hyde Park ČT 24.

Reklamy

Kolik držíme českých akcií oproti zahraničním?

Víc než je optimální. Tak je definována oficiální záhada s různými vysvětleními (equity home bias puzzle). Výzkum kolegy Karla Báti na Univerzitě Karlově staví tuto záhadu tak trochu na hlavu. Účastníci jeho experimentu se rozhodli ve svých portfóliích držet méně českých akcií než by bylo oproti zahraničním optimální (alespoň tedy dle jeho modelu). Včera večer to Karel přehledně prezentoval na semináři Economics and Law in Banking and Finance (na stránkách je dostupný článek i prezentace).

A kolik tedy držíme českých akcií oproti zahraničním? Z Karlova výzkumu plyne následující odpověďi v závislosti na zdroji odpovědi (předpoklady a vysvětlení viz jeho článek):

  • Data OECD ukazují: 85% (ale ne příliš srovnatelné s dalšími dvěma čísly, protože například zahrnuje vlastnictví akcií ČEZ českým státem)
  • Optimální podle modelu: 22-54%
  • Experiment: 14%

Tyto rozdílné odpovědi na stejnou otázku vytváří mnoho dalších hypotéz s různými vysvětleními. Je nesoulad mezi modelem a experimentem způsoben jen malým počtem účastníku experimentu nebo špatně nakalibrovaným modelem nezohledňujícím některé behaviorální předpoklady? Například pokud se lidé spoléhají na technickou analýzu akcií (analyzují historický vývoj), nedávají oproti modelu větší důraz na nedávnou historii? Karel současné vědění postavil částečně  na hlavu, teď musí vysvětlit jak a proč je tomu opravdu tak.

Sledování vašeho oblíbeného blogu

Martin mě inspiroval k vypsání možností, pokud chcete pravidelně sledovat tento blog.

Jedna z mála knihoven, kde jsem byl častým čtenářem.

1. Upozorňování emailem: Toto je asi nejméně technicky náročná varianta – vepište svůj email do pole vpravo nahoře na stránce a budou vám příspěvky chodit emailem

2. V on-line RSS čtečce (nebo Google reader a první stránka):

Čtečka

Add to Google Reader or Homepage

3. Klasická RSS čtečka: Stačí do ní přidat následující adresu: http://feeds.feedburner.com/petrjansky

4. Použití paměti: zapamatujte si adresu blogu, je sebestředná, zato ale snad relativně jednoduchá k zapamatování.

Zvolna k lepším zítřkům? Pyramida podmínek pro podnikání v České republice

Podmínky pro podnikání se u nás radikálně zlepšily před více než dvaceti lety. Jak je na tom Česká republika nyní? Jednu z možných odpovědí nabízí žebříček Světové banky Doing Business a jeho prezentace z dílny Institutu ekonomických studií FSV UK:

Čím světlejší pole, tím příhodnější podmínky pro podnikání ve srovnání celkem 183 zemí. Tmavě modré vykřičníky jsou:

  • Čas potřebný k platbě daní – tj. vysoká administrativní náročnost daňového systému pro plátce v České republice
  • Vysoké zdanění práce je obecně vyšší v rozvinutých zemích a dá se teoreticky snížit například vyšším zdaněním spotřeby

NERV využil tuto prezentaci mezinárodního srovnání podmínek pro podnikání ve své zprávě o konkurenceschopnosti České republiky, na které jsem se podílel a už o ní psal.

Jednodušší verze pyramidy (či spíše zikkuratu) také doprovází krátký článek v pondělním Euro napsaný společně s profesorem Michalem Mejstříkem, garantem zprávy NERV.

Proč pyramida (či trojúhelníkové schéma)? Částečně navázání na dřívější pyramidu konkurenceschopnosti a částečně vlastní symbolika. V základně jsou nutné podmínky pro zahájení podnikání, uprostřed pak podmínky usnadňující podnikání a ve špičce třešničky na dortu jako snadnost ukončení podnikání.

Dovolte mi zde poděkovat všem studentům IES FSV UK, kteří se na designu a výrobě pyramidy podíleli: Jana Chvalkovská, Tomáš Jelínek, Richard Janoušek, Kryštof Krotil, Vítězslav Titl, Bruno Baránek.

Úvod do makroekonomie + první přednáška ve středu ráno = zájemci?

Popis kurzu Principles of Economics II, neboli úvod do makroekonomie v angličtině, je ve Studijním informačním systému, na stránkách IES FSV UK, a hlavně  v přehledném pdf souboru. Kurz vyučuji společně s docentem Tomášem Cahlíkem a je založen na učebnici harvardského ekonoma N.G. Mankiw, jehož blog doporučuji. Mankiw přišel i s deseti principy ekonomie, které dále proslavil Yoram Bauman, trošku z jiného úhlu:

Kolik zájemců si ve středu přivstane, aby byli ve středu na osmou v Opletalově? Uvidíme, dám vědět.

I z očekávaných několika desítek dá oprávněně část přednost paralelnímu kurzu vyučovaném ve stejnou dobu v češtině profesorem Jiřím Hlaváčkem. Ať žije konkurence – i ve vyučování ekonomie.

Co když sjednotíme daň z přidané hodnoty na 20%?

Odpověď nabízí předběžná analýza IDEA zde:

  • Plánované sjednocení sazeb DPH na 20% po povinné valorizaci důchodů  zvýší životní náklady průměrné domácnosti o 1.57% (425 Kč za měsíc).
  • Sjednocení DPH procentuálně  dopadá relativně rovnoměrně na  domácnosti  ve všech příjmových skupinách (0.87% aţ 2.14% zvýšení ţivotních nákladů), nejvíce dopadne na desetinu nejchudších domácností.
  • Důchodců se  změna DPH  nedotkne,  povinnávalorizace je kompenzuje v plné výši.

Zajímavou částí vládního návrhu jsou výjimky – potraviny, které by měli podle dnes prezentovaného vládního návrhu zůstat v základní sazbě DPH 10%.

Chleba, brambory, mléko (ale nikoliv mléčné výrobky), zelenina v syrovém stavu, ryby (nezpracované), dětská mléčná výživa, potraviny pro diabetiky, celiaky a fenylketonuriky (bezlepkovou dietu).

Vládou navrhované výjimky, u kterých bude zachována snížená sazba DPH (chléb, ryby atd.), zmírňují dopad  zvýšení DPH na průměrnou domácnost pouze o 0.26% (60 Kč měsíčně). Stojí to za víceméně zachování dvou sazeb DPH a nebylo by lepší se pokusit dotčené případně kompenzovat?

S Havlem na Hamletovi s Havlem

Doporučuji. Návrat před rok 1989 alespoň v divadle vám dobije potřebný optimismus. Otázka „být, nebo nebýt“ zůstává, ale přece jenom  se za posledních dvacet let zlepšili i jiné věci než naše konkurenceschopnost. Divadlo Disk ve středu opět nezklamalo. Autorský projekt Hamlet se jim povedl.

Proletáři všech zemí spojte se! neboli bojím se? a v popředí Havel/Hamlet/Herečka. (Zdroj)

Příští představení Hamleta v pražském studentském Disku je již 1.3.2011. Jestli máte chuť na provokaci k zamyšlení prokládanou smíchem, neváhejte. Pokud se vám nestane jak mně, že si stejné představení vybere Václav Havel, kterému je mimochodem inscenace věnována, nebude pak třeba jak poslední středu vyprodáno a budete moci sedět lépe než na schodech. Po návštěvě také pochopíte proč na závěr připojuji Hanu Zagorovou, jinak to prostě nejde.

A mimochodem, nebudu (dál?) nic předstírat.