Monthly Archives: Květen 2016

ČRo a Investičníweb.cz: Téma daňových rájů vyžaduje globální řešení

Tento týden jsem byl ještě dvakrát v médiích k tématu daňových rájů. Jednak byla ve středu zveřejněna část předtočeného rozhovoru pro Investičníweb.cz.

A ve středu večer jsem byl hostem Českého rozhlasu Plus k otázce „A je na čase zrušit daňové ráje, jak žádají světová ekonomická esa v otevřeném dopise politickým špičkám?“. Rozhovor je možné spustit zde (v čase 21:48).

Oba rozhovory se zabývaly i čtvrtečním protikorupčním summitem v Londýně. Nabízím k tomu dva odkazy v angličtině. Jeden od Financial Times o tom jak je Londýn propojen s korupcí ve světě. Druhý od Tax Justice Network tom, jak včerejší summit dopadl z pohledu omezení daňových rájů.

PJ IW

Reklamy

ČT: Česko bohatne, ale chudých neubývá

Český statistický úřad dnes vydal výsledky šetření o životních podmínkách v roce 2015 (ČSÚ: „Příjmy domácností rostly nejrychleji od roku 2008“).

Před týdnem jsme s kolegy Klárou Kalíškovou a Danielem Münichem z think tanku IDEA při CERGE-EI vydali k podobnému tématu studii (IDEA: „Dopad daní a dávek na příjmovou nerovnost a relativní chudobu v ČR“).

A dnes večer mě Česká televize pozvala k tomuto tématu do studia. Výsledek je ke shlédnutí zde (reportáž začíná po 74. minutě, můj vstup po 77. minutě).

PJ IDEA

I vzhledem k tomu, že jsem byl v televizi v úterý, přemýšlel jsem, zda pozvání přijmout. Zkoušel jsem, zda by se to nehodilo Kláře. A nakonec mě k účasti přesvědčilo i to, že jsem k podobnému tématu byl v televizi před dvěma lety (záznam ze srpna 2014 je zde).

Níže připojuji shrnutí studie (celé znění je zde):

  • Mezinárodní srovnání dlouhodobě ukazují, že příjmová nerovnost a míra ohrožení relativní chudobou v České republice (ČR) jsou dlouhodobě jedny z nejnižších nejen v EU i mezi nejvyspělejšími zeměmi světa (OECD).
  • Údaje z reprezentativních šetření o příjmech a výdajích domácností ukazují, že český daňově-dávkový systém příjmovou nerovnost a míru ohrožení relativní chudobou v ČR ovlivňuje poměrně málo. Určující jsou v dané souvislosti především relativně malé rozdíly v hrubých příjmech, v čemž hraje důležitou roli systém starobních důchodů.
  • Pokud se kromě přímých daní a sociálních dávek zohlední také dopady nepřímých daní (daň z přidané hodnoty a spotřební daně), systém příjmovou nerovnost snižuje relativně málo a míru ohrožení relativní příjmovou chudobou dokonce mírně zvyšuje.
  • Alespoň jednu sociální dávku pobírá 80 % relativně chudých a 33 % ostatních osob. Pouze 38 % celkových výdajů na státní sociální podporu směřuje k lidem ohroženým relativní příjmovou chudobou.
  • Při snižování relativní příjmové nerovnosti a celkové mezery chudoby se jako potenciálně nejefektivnější jeví dávky v hmotné nouzi (příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení). Jako nejefektivnější nástroj snižování míry ohrožení relativní příjmovou chudobou se jeví přídavky na děti.

Aktuálně.cz: Jako daňové ráje fungují i některé státy USA, říká Čech, který podepsal výzvu k jejich omezení

Níže kopíruji včerejší rozhovor pro Aktuálně.cz (vydaný i na ihned.cz), zmiňovaný dopis v originále zde (a zpráva ČTK zde).

The Paraisópolis favela borders the affluent district of Morumbi in São Paulo, Brazil (2008). Photo: Tuca Vieira

Jako jediný Čech se postavil po bok ekonomických celebrit jako jsou nositel Nobelovy ceny za ekonomii Angus Deaton nebo autor ekonomického bestselleru Kapitál v 21. století Thomas Piketty. V otevřeném dopise vybídl světové lídry, aby skoncovali s érou daňových rájů. Nyní Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy věří, že tomu napomůže i kauza Panama Papers. „Jak velký dopad bude mít, uvidíme až s větším odstupem. Ale například vnímání toho, jak finanční tajemství ovlivňuje fungování společnosti a ekonomiky, se změnilo již nyní,“ říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Aktuálně.cz: Proč jste dopis podepsal a jak jste se k němu dostal?
Petr Janský: Souhlasím se zněním tohoto dopisu a vážím si lidí, kteří jej také podepsali. S otázkou podpisu se na mě obrátil kolega, kterého jsem koncem dubna potkal na konferenci v Londýně věnované právě daňovým rájům.

Je podle vás možné daňové ráje zrušit?
Rozhodně nechci zrušit žádné země, ani daňové ráje. Rád bych ale přispěl k omezení praktik, které s takzvanými daňovými ráji spojujeme – nejedná se zdaleka jen o škodlivé daňové praktiky, ale zásadní je také přílišné finanční tajemství. Finanční tajemství, jak ukázaly i Panamské dokumenty, může bránit efektivní kontrole trestné činnosti nebo výběru daní. Toto finanční tajemství nenabízí jen stereotypně vnímané země jako Kajmanské ostrovy, ale například i státy USA Nevada nebo Delaware. Toto finanční tajemství lze snížit.
Jak konkrétně lze daňové ráje omezit?
Mezi dílčí řešení patří například zavedení veřejných rejstříků konečných vlastníků firem, abychom věděli, kdo skutečně danou firmu vlastní. Pomoci může také zveřejňování účetních údajů firem po jednotlivých zemích, abychom věděli, kde firma provádí ekonomické aktivity a kde reportuje zisky. Podobná opatření jsou nyní navrhována nebo implementována v Evropské unii, včetně České republiky.
Věříte tomu, že se podaří daňové ráje skutečně omezit?
Ano, věřím, že finanční tajemství lze snížit – zlepšením pravidel a jejich dodržováním v takzvaných daňových rájích i zemích jako je Česká republika. Optimistické je, že existující výsledky nasvědčují tomu, že finanční tajemství se globálně snižuje. Podle Indexu finančního tajemství (Financial Secrecy Index) se množství finančního tajemství od roku 2009 snižuje, i když stále zůstává v příliš vysoké.
Mohou v této snaze Panama Papers pomoci?
Ano, mohou pomoci, a to různými způsoby. Například podporou veřejnosti a tak ovlivněním debaty kolem daňových rájů. Jak velký dopad budou mít Panamské dokumenty na výzkum, uvidíme až s větším odstupem. Ale například vnímání toho, jak finanční tajemství ovlivňuje fungování společnosti a ekonomiky, se již změnilo nyní.

Jak velký je globálně problém daňových rájů, kolik peněz na daních v nich státům utíká?
Férová krátká odpověď je, že nevím. Přesně to neví nikdo a z definice jsou tyto odhady nepřesné. V posledních letech se těmito odhady zabývají mezinárodní organizace včetně Mezinárodního měnového fondu a já se jim věnuji ve svém výzkumu. Některé relevantní odhady roční ztráty se pohybují kolem jednoho procenta HDP.
A spočítal někdo, kolik takto utíká Česku?
Přesné odhady pro Česko neexistují, ale zevrubné odhady se pohybují v řádu miliard až desítek miliard korun.

ČT24: Ekonom: Ani některé země EU potřebná pravidla nedodržují

Včerejší rozhovor v Interview ČT24 k mému oblíbenému tématu daňových rájů je dobrou příležitostí probudit tento blog z období nečinnosti. Rozhovor je ke shlédnutí zde (část se mnou začíná kolem 14. minuty).

PJ

Na webu ČT24 citují části rozhovoru k EU a Kuřimi, které zde kopíruji:

„Ekonom: Ani některé země EU potřebná pravidla nedodržují
Podle Petra Janského je třeba, aby se nejvlivnější ekonomiky – přinejmenším Evropská unie a Spojené státy – dohodly na pravidlech, které budou všechny země dodržovat a praxi daňových rájů zamezí. Současně však poznamenal, že k tomu není vůle ani na jedné straně Atlantiku. „I některé země EU tato pravidla, jak by měla být ideálně nastavena, nedodržují,“ upozornil ekonom v Interview ČT24. Země EU se sice dohodly na vytvoření černé listiny daňových rájů, od ní však Petr Janský nic neočekává.

Problém černé listiny spočívá i v tom, že průběžně vznikají nové daňové ráje, a to i na místech, kde by je hledal jen málokdo. „Jedná se například i o některé státy v rámci Spojených států. Máme státy Delaware, Nevadu, které nabízí velmi podobné služby, za kterými chodí zákazníci do Panamy nebo Britských Panenských ostrovů,“ upozornil host Interview ČT24.

Daňové ráje i nízké daně přinášejí dost peněz pro málo obyvatel
Jak vlastně daňové ráje fungují? Princip funguje především v malých zemích, respektive těch, které mají málo obyvatel – v Panamě žijí asi tři miliony obyvatel, na Britských Panenských ostrovech necelých třicet tisíc a ve zmíněném státu Delaware sotva milion. Podle Petra Janského by podobně mohla v rámci České republiky fungovat jeho rodná desetitisícová Kuřim, kdyby to zákony umožňovaly.

„Mohla by říct firmám: Pojďte si udělat sídlo v Kuřimi, je tam krásně a ještě k tomu budete platit jenom jednoprocentní daňovou sazbu a možná vám nabídneme i finanční tajemství – nebudeme s ČR sdílet žádné informace. Kuřimi, protože je malá a má spoustu šikovných lidí, kteří vydělávají jinak, by se to vyplatilo, protože jedno procento z obrovského množství zisků, které by tam firmy přinesly, by vyneslo množství příjmů, které by bylo pro těch deset tisíc obyvatel dostatečných. Kdežto pro ČR, i když daní kolem 19 procent, to nestačí ani na část důchodů,“ srovnal.“