Byl by nový šéf MMF ze státu eurozóny opravdu tím nejlepším řešením pro Evropu?
je další otázka Jana Macháčka v rámci Dialogu. Spíše než na státní příslušnost nového šéfa jsem se ve své odpovědi zaměřil na způsob jeho výběru:
Nový šéf MMF by měl být kompetentní řídit tuto velkou mezinárodní instituci. Jeho zkušenosti a schopnosti jsou důležité, zato národnost by neměla být výběrovým kritériem. Nástupce DSK nemusí být ani Evropan ani ekonom, měl by být ale schopný řídit podobnou organizaci a rozumět problémům Evropy i všech ostatních světadílů, v čemž se obecně shoduji s Janem Macháčkem.
Ideálně by měl být vybrán způsobem, který bude pozitivním signálem sám o sobě. Jak například navrhuje projekt Bretton Wood, součástí způsobu volby by měly být:
– Prezentace užšího seznamu oficiálních kandidátů, přičemž kandidát nemusí mít podporu vlastní země (jako se to dá očekávat v případě bývalého britského premiéra Gordona Browna)
– Otevřené a oficiální hlasování o kandidátech (namísto zákulisních dohod)
– Nutnost získat většinu hlasů nejen dle velikosti, ale i počtu zemí
Divíte se, že tyto nebo podobné principy nejsou při výběru hlavy MMF samozřejmostí? Bohužel, v minulosti byla tato jmenování smutným příkladem netransparentního mocenského vyjednávání. Nyní by se to mohlo změnit, ale zatím tomu nic nenasvědčuje. Přesto bych se vsadil, že standardnější výběrový proces by znamenal jmenování lepšího ředitele MMF – a to i pro řešení současných evropských problémů.
Petr Janský 