Category Archives: IHNED.cz Dialog

Diskuze o valorizaci důchodů a pár dalších důležitých tématech

Přispíváním do veřejné diskuze přímo skrz média trávím relativně velmi málo času. Přesto předpokládám, že tyto příspěvky do médií jsou pro většinu čtenářů tohoto blogu zajímavější, než například moje akademické články (i když na psaní o nich snad také dojde). V posledních několika týdnech jsem přispěl svou troškou do veřejné diskuze o:

1. Valorizaci starobních důchodů. V pořadu Interview ČT24 jsem 13.3. prezentoval výsledky dvou dřívějších studií IDEA (jednak s Danem Münichem o valorizaci a krátce diskutována byla také společná studie s Ondřejem Schneiderem). Celý dvacetiminutový záznam je k dispozici zde.

 

2. Nezaměstnanosti. V této výměně Jana Macháčka:

Hodnotit českou nezaměstnanost dnes nelze černobíle. Na jednu stranu má Česká republika více nezaměstnaných, než by si kdokoliv z nás přál. Na druhou stranu s mírou nezaměstnanosti pod deseti procenty patříme v Evropě k premiantům.

Test únosnosti míry nezaměstnanosti tak právě nyní neprobíhá v České republice, ale spíše v jiných evropských zemí, například právě ve Španělsku. Zároveň reakce demokraticky volených zástupců nebo části společnosti v ulicích nejsou jen reakce na nezaměstnanost, ale i odrazem širších společenských a ekonomických změn a dlouhodobých trendů či frustrací.

Když už se zaměříme na nezaměstnanost, je dobré připomenout i další důležité aspekty nezaměstnanosti vedle její procentní míry. Patří mezi ně například délka nezaměstnanosti, využívání částečných úvazků nebo demografické složení nezaměstnaných lidí. V neposlední řadě pak také nezapomínejme na lidi, kteří rezignovali a již aktivně nehledají práci a nejsou tak v těchto statistikách uvedeni ani mezi nezaměstnanými. Paradoxně tak můžou poněkud uměle snižovat míru nezaměstnanosti.

 

3. Roli centrální banky v této Výměně a zde:

Co si myslím o možnosti, aby centrální banka kromě cenové a měnové stability dbala také na hospodářský růst? Výborný, ale samozřejmě ne nijak nový nápad, jak uvádí Jan Macháček na příkladu USA. A navíc, i v Česku dnes platí, že centrální banka dbá kromě cenové stability do určité míry také na hospodářský růst. A jak se teď dívám, v zdůraznění tohoto faktu mě již předběhli mnozí kolegové výše.

Česká Národní Banka: „…hlavním cílem její činnosti péče o cenovou stabilitu. Dosažení a udržení cenové stability, tj. nízkoinflačního prostředí v ekonomice, je trvalým příspěvkem centrální banky k vytváření podmínek pro udržitelný hospodářský růst. Předpokladem účinnosti měnových nástrojů vedoucích k cenové stabilitě je nezávislost centrální banky. ČNB rovněž podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády, pokud není tento vedlejší cíl v rozporu s cílem hlavním.“ To, zda by hospodářský růst nebo něco jiného mělo být zohledněno více či ještě explicitněji než je tomu dnes a podobné otázky, nechám s radostí povolanějším diskutérům.

 

4. Vliv nepodepsání poslední evropské fiskální smlouvy. V této Výměně a zde:

Skutečnost, že si Španělsko podle všeho vyjednalo výjimku ve smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, může být interpretována i jinak, než činí Jan Macháček.

Tato skutečnost může u nás ještě více zarmoutit ty, kteří smutní nad Nečasovým nepřipojením se k rozpočtové odpovědnosti. Z určitého pohledu by to tak pro Česko byla vhodná smlouva, když se z ní udělují výjimky už před ratifikací. Podle všeho by tak v rámci smlouvy bylo možné zohlednit specifické požadavky České republiky či další případné důvody, kvůli kterým jsme dle vlády k smlouvě (zatím) nepřidali.

Dostává se tedy Česko do izolace? Přinejmenším krůček k o něco větší izolaci jsme očividně učinili. Místo toho, aby česká vláda seděla u vyjednávacího stolu a podílela se na rozhodování, dozvídá se o diskutované výjimce pro Španělsko podle všeho z médií podobně jako my.

Reklamy

Ukazatel nejistoty v ekonomice

Výsledky nedávných aukcí německých dluhopisů odrážejí vývoj na sekundárních trzích, kde se německé tříměsíční dluhopisy obchodují s negativním výnosem již od půlky prosince.

Investoři se rozhodli zaplatit Německu za privilegium toho, že mu půjčí peníze. Čtyři miliardy euro v šestiměsíčních dluhopisech prodalo Německo v pondělí poprvé v historii s negativním výnosem. Negativní výnos dluhopisů v aukci ale není unikát sám o sobě. Příklady negativních výnosů z dluhopisů v aukcích známe z minulosti z jiných zemí. Například v září Švýcarsko a v prosinci minulého roku Nizozemí prodaly podobné dluhopisy taky s negativním výnosem.

Proč se to stalo?

– Nízké nebo negativní výnosy dluhopisů jsou ukazateli vnímání nejistoty ve světové ekonomice. Německo je bezpečné útočiště ve srovnání s mnohými neklidnými zeměmi regionu a i ostatními možnostmi investování peněz. Investoři se bojí možných velkých ztrát. V tomto naprosto souhlasím s kolegou Lubošem Mokrášem včetně možných negativních dopadů na soukromý sektor.

– Výsledky aukcí odrážejí vývoj na sekundárních trzích, kde se německé tříměsíční dluhopisy obchodují s negativním výnosem již od půlky prosince.

– Kvůli technickým změnám v pravidlech aukcí německých dluhopisů nebyl dříve negativní výnos možný.

– Investoři nakoupili dluhopisy s očekávaným negativním výnosem. Pokud se ale například zhorší situace v eurozóně, dá se očekávat růst cen těchto dluhopisů. Pak by bylo možné, že by investoři díky vyšší ceně vydělali i na těchto dluhopisech.

 Nejméně na dvě zajímavé otázky nyní neznám jednoznačné odpovědi:

Proč investoři raději nedrží hotovost? (Například technický aspekt provádění aukce nebo regulační požadavky na držení určitého podílu dluhopisů?)

Může Česká republika prodat v aukci dluhopisy s negativním výnosem? (Například Německo nově ano, USA stále ne.)

(Příspěvek v rámci Macháčkovy výměny zde.)

Evropská krize českýma očima

Současná evropská krize nemá jednoduchá a správná řešení.  Má jen složitá špatná…a ještě horší řešení. I o tomto jsou dnes vydané studie kolegů Viléma Semeráka a Jana Švejnara z think tanku IDEA při CERGE-EI. Jednotlivé studie si můžete stáhnout zde:

  1. Dopady měnové dezintegrace na ČR,
  2. Špatná a ještě horší řešení,
  3. Limity čínské podpory.
Dovolte mi závěrem této krátké upoutávky uvést relativně optimistická slova autorů těchto studií. Jedním z témat jsou širší otázky vlivu měnové integrace na českou ekonomiku. Podle závěrů analýzy by přijetí fungující společné měny mělo pro ČR pozitivní dopady ve formě vyššího růstu. „ČR by samozřejmě o přijetí eura měla uvažovat, pouze pokud eurozóny dokáže zreformovat své fungování a instituce. Naše analýza ale ukazuje, že pozitivní dopady by mělo i členství v užší eurozóně, která by zahrnovala Německo,“ řekl spoluautor studie Vilém Semerák. Autoři studie se tak domnívají, že by Evropa měla pokud možno předejít rozpadu eurozóny a ČR by si měla v maximální možné míře nechat otevřenou cestu ke členství v měnové unii. „V zájmu České republiky je tak podporovat přežití eurozóny, mimo jiné podporou přijatelného řešení současné krize,“ řekl Jan Švejnar.
_______________________________________________________
Dále přikládám podobně tématicky laděný příspěvek do poslední Macháčkovy výměny:

Jak je zřejmé z většiny předešlých reakcí kolegů v Macháčkově výměně, Česko by mělo svou pozici k probíhající evropské krizi jasněji definovat a veřejně oznámit. Ne, že by to vláda měla jednoduché. A například nedávná společná akce premiéra, ministra financí a členů NERV byla jistě krokem správným směrem. Přesto by nejen občané a ostatní evropské státy měli mít jasněji v odpovědi na otázku:

Jaký je oficiální český postoj k probíhající evropskou krizi?

Mimochodem, část odpovědi nabízí i dnes vydaná studie IDEA při CERGE-EI kolegů Viléma Semeráka a Jana Švejnara, nazvaná „Evropská krize českýma očima“.

V Řecku nakonec snad bez referenda

Na otázky Hospodářských novin jsem odpovídal dnes dopoledne, nyní už jsou zastaralé – ne odpovědi, ale především otázky. Odpovědi všech dvaceti „ekonomů“ naleznete zde, moje níže:

1) Co se stane v případě, pokud Řekové řeknou NE další finanční pomoci?

Přál bych si, aby rozum a opatrnost zvítězila nad populismem a nejistotou. Tedy, aby se referendum v Řecku nakonec nekonalo.

2) Jak by podle vás měla/mohla přesně znít otázka případného řeckého referenda?

Jiná otázka spíše pro právníky, politology a další odborníky: Jak využívat referenda a která témata a otázky jsou pro referenda vhodná?

Odborníkem na referenda nejsem, ale jako ekonomovi se mi zdá, že snad žádná z nyní zvažovaných otázek není pro referendum v této době vhodná.

3) Myslíte si, že pokud by se referendum uskutečnilo, Řekové řeknou Ano?

Ano. Výsledky psychologických výzkumů ukazují, že lidé nejen v odpovědích na otázky ihned.cz, ale i v referendech raději odpovídají Ano. Takže nezávisle na tom jak bude znít otázka v případném referendu bych si nyní samozřejmě vsadil, že Řekové řeknou Ano.

Řecké hry se světovou ekonomikou

Na otázky Jana Macháčka v Dialogu iHNED.cz odpovídám:

Poslední dohoda o restrukturalizaci dluhu z minulého týdne se oznámením o řeckém referendu nejspíše ruší. Není to první a bohužel asi ani poslední porušení dohody v této dlouhé hře. Řecko si bez dohody zahrává s neuspořádaným bankrotem. Možná brzo uvidíme, co bude dělat bez vlády. Každopádně světová ekonomika vstřebává další negativní šok a obává se dalších. Co je nyní třeba dělat? Těžko říci.

Minimálně by se měla řecká vláda s kolegy z eurozóny a se svými věřiteli dohodnout – ať už na organizovaném bankrotu nebo v extrémním případě na odchodu Řecka z eurozóny. Organizovaný bankrot Řecka je pro světovou ekonomiku výrazně lepší než ten neorganizovaný. Vývoj světové ekonomiky ale skupinu u jednacího stolu zajímá stále jen zčásti. Každá skupina – ať už vláda řecká či německá nebo banky řecké nebo francouzské – má i své další, často protichůdné zájmy. I proto je těžké se dohodnout na dlouhodobě udržitelném kompromisu dobrém pro světovou ekonomiku. Ale přesně to by měl být cíl.

Zůstávám opatrným optimistou. Očekávám (ačkoliv posledních pár dnů nám připomnělo, že bychom měli očekávat neočekávatelné…) novou dohodu nejpozději do Mikuláše. Nebude dokonalá, nejspíš nebude stačit a později bude přebita další dohodou. Ale bude to lepší situace s menšími riziky než současný stav. Pro světovou ekonomiku (a tak) i Českou republiku.

PS: Pravděpodobnost odpojení Řecka od eurozóny v posledních dnech i měsících roste.

Koruna dříve eurem než frankem

V další Macháčkově výměně na ihned.cz padly tyto otázky:

Myslíte si, že se koruna může stát novým „bezpečným přístavem“? Co by to znamenalo pro Česko?

Celá diskuze a odpovědi kolegů jsou zde, moje i níže:

1. Ačkoliv česká koruna již částečně slouží jako bezpečný přístav, svou atraktivitou pro investory bude ještě dlouho zaostávat za švýcarským frankem. A nejspíš jej nikdy nedožene, to korunu dříve dožene (a tím mám na mysli, s prominutím, sežere) euro.

2. Atraktivnost měny pro investory souvisí i s reálnou ekonomikou – a nejen makroekonomickými charakteristikami. Každopádně až (v dnešní době spíše jestli) nahradí korunu euro, bude tato otázka bezpředmětná. A zůstane nám ta důležitější: co udělat, aby naše reálná ekonomika tikala jako švýcarské hodinky. Například nedávno zveřejněný Doing Business potvrzuje trvající slabiny v podmínkách pro podnikání v České republice. Dlouhodobě se pohybujeme až kolem letošního 64. místa (Švýcarsko 26., ze 183 hodnocených zemí). A to ještě toto hodnocení Světové banky nehodnotí korupční prostředí.

3. Nesouhlasím s tvrzením Jana Macháčka, že pro většinu českého průmyslu by zhodnocení koruny o třicet, čtyřicet procent bylo zcela smrtící. S argumenty více méně souhlasím, ale mám nejméně dvě ale.

4. Za prvé, úplnou smrtí pro český průmysl neskončil ani – myslím – ještě horší šok v podobě ekonomické transformace na začátku devadesátých let. Možná zde nesouhlasím hlavně s použitým jazykem; extrémními výrazy bychom neměli plýtvat.

5. Za druhé, vypůjčím si oblíbený citát kolegy Ondřeje Schneidera od Martina Wolfa z Financial Times: co je neudržitelné, to se změní. Nedovedu si představit, že by v případě nenadálého a zároveň výrazného zhodnocení koruny stála Česká národní banka s rukama v kapse.

6. Tvrdím tedy, že ve skutečnosti podobná situace nejspíš nenastane. A i kdyby nastala, nejspíš nebude zcela smrtící.

7. Mimochodem, těmito „nejspíš“ se dopouštím častého nešvaru nejen ekonomů – podhodnocování černých labutí, tedy málo pravděpodobných, ale o to více extrémních, výrazných událostí.

Má se v Česku konat referendum o přijetí eura?

Na otázky k referendu o přijetí Eura a dvourychlostní Evropě jsem odpověděl v rámci Výměny Jana Macháčka na iHNEDu. Zde si můžete přečíst rozličné reakce ostatních přispěvovatelů, níže moje troška do mlýna:

Ne, v Česku se nemá konat referendum o přijetí eura. Přijetí eura by nemělo určovat referendum ani maastrichtská kritéria. Politická podpora a splnění makroekonomických požadavků pro euro jsou nutnými, rozhodně ale ne postačujícími podmínkami. Tyto postačující podmínky by měly vycházet z komplexní ekonomické analýzy, Konvergenční program České republiky splňuje tuto úlohu jenom částečně.

A jakou evropskou integrační rychlost má Česko zařadit? Jako občan si říkám hlavně ne zpátečku. Ekonomické výhody a nevýhody různých rychlostí Evropské unie – podobně jako u eura – ukáže až budoucnost. Jedno je ale již dnes zřejmé. V Česku při výběru rychlosti zatím hrají prim politické, a ne ekonomické důvody. Dobře to bylo vidět například u Paktu Euro plus, ke kterému jsme se měli v březnu tohoto roku přidat.