Míra inflace je důležitá. Pravidelně ji zveřejňuje statistický úřad a ČNB se snaží o její stabilitu. Naše peněženky růst cen pravidelně poznávají na vlastní kůži. Jak ukazuje graf níže, za poslední roky rostly ceny různých skupin zboží a služeb různě. Například ceny oblečení byly v roce 2010 podobné jako v roce 1994, kdežto ceny spojené s bydlením nebo zdravím vzrostly průměrně za stejné období více než trojnásobně.
Hodnoty míry inflace však informují pouze o průměrné změně cen, kdežto různé domácnosti nakupují velmi různé zboží a služby.
S Pavlem Haitem v nové studii IDEA ukazujeme, že rozdílné skupiny obyvatel byly díky odlišné struktuře spotřeby vystaveny různým změnám cen.
Jak ukazuje graf níže, nízkopříjmové domácnosti byly za období 1999-2010 vystaveny kumulativnímu růstu cen o téměř 10 procentních bodů vyšší než průměrné domácnosti. Pro domácnosti důchodců byl tento rozdíl přibližně 7 procentních bodů.
(Pro zvídavé: Za těmito rozdíly stojí především velký růst cen energií a fakt, že tyto dvě skupiny obyvatel utrácí větší část svých výdajů za jídlo a nealkoholické nápoje oproti zbytku populace. Další podobné výsledky a jejich zdroje a způsoby výpočtu naleznete ve studii zde.)
Co s tím? Hospodářská a sociální politika vlády by v případech valorizace důchodů nebo úprav parametrů sociálního systému měla brát v potaz tyto rozdílné dopady růstu cen na různé skupiny obyvatel. A samozřejmě jsou tyto výsledky také příležitostí k obecnějšímu zamyšlení o vývoji životní úrovně různých skupin naší společnosti za poslední dvě desetiletí.
Dobrý postřeh,
Ještě je tu otázka, jak moc pravdivé v ČR ty statistiky míry inflace jsou. Jestli je to stejný rozdíl, jako v Americe, kde FED hlásá míru inflace 2%, zatímco server Shadowstats.com hovoří spíše o 9% míře inflace.
Anebo tady v ČR jsou statistici osvícení a nemění obsah spotřebního koše a způsob výpočtu jen aby dostali menší číslo.