Provázanost světových ekonomik včetně té české je opravdu vysoká. Tato ekonomická provázanost roste v posledních dekádách a letech kvůli řadě globálním trendům, ať je to například nárůst mezinárodního obchodu nebo nové technologie. V posledních dnech a letech vidíme často negativní aspekty této provázanosti. To ale neznamená, že bychom tuto provázanost měli chápat jen negativně. V dobách relativní prosperity, ale i dnes přináší tato provázanost (nebo-li globalizace) pozitivní přínosy pro českou i celosvětovou ekonomiku a celkově přispívá k růstu světové prosperity.
Na případě snížení hodnocení evropských států a podobné hrozbě pro asijské ekonomiky na přelomu týdne – a zároveň opačného trendu v posledních pár dnech – se odráží především jejich provázanost v mezinárodním obchodě. Asijské země mohou trpět hlavně zpomalením poptávky po svém zboží v Evropě. Toto téma provázanosti jsem dnes diskutoval také na Rádiu Česko (nahrávka i jejich článek k dispozici zde).
Kvůli provázanosti se zhoršujícími se vyhlídkami v Evropě se obecně snižují ekonomické vyhlídky snad celému světu. I stabilní Norsko s velkými monetárními i ropnými rezervami je ovlivněno vývojem penzijních fondů vázaných na globální akciové trhy a poptávkou po ropě – i když se jedná o velmi vyspělou a stabilní zemi, je se světovou ekonomikou provázána velmi těsně.
Německo v minulém týdnu ukázalo, že může být premiantem a vyhnout se snižování ratingů navzdory velkým nejistotám – věřitelé dokonce minulý týden zaplatili za možnost půjčit německé vládě peníze (jak jsme detailně diskutovali minulý týden s Honzou Macháčkem a ostatními kolegy zde, nebo-li ).
V rámci provázaného světa je připravovaný evropský fiskální pakt – a obecně další mezinárodní organizace a dohody – příležitostí pro Českou republiku ovlivnit i mezinárodní záležitosti ve svůj a v konečném důsledku v celosvětový prospěch. To, co si upřímně jako země myslíme, že je lepší, bychom měli prosazovat nejen u nás, ale i v rámci EU.
Petr Janský 